Bitva u Bouvines

Bitva u Bouvines
konflikt: Anglo-francouzská válka (1213–1214)
Král Filip II. v bitvě u Bouvines
Trvání	27. července 1214
Místo	poblíž vesnice Bouvines ve Flandrech (dnes severní Francie)
Souřadnice	50°34′48″ s. š., 3°13′30″ v. d.
Výsledek	vítězství Francie
Strany
Francouzské království Burgundsko Champagne Dreux Ponthieu Saint-Pol Beaumont Soissons Perche Auxerre Nevers Nemours Coucy Melun Normandie Bretaň Lutyšské knížecí biskupství Svatá říše římská na straně Welfů Henegavsko Německé království Brabantsko Lovaň Lotrinsko Holandsko Namur Limbursko Sasko Rýnská Falc Teklenbursko Katzenellenbogen říšské město Dortmund Flanderské hrabství Flanderské hrabství Anjouovská říše Buloňské hrabství Boveské panství
Velitelé
Filip II. August Robert II. z Dreux Filip z Dreux Odo III. Burgundský Vilém II. z Ponthieu Matouš II. z Montmorency Walter III. z Châtillonu Gauthier II. z Nemours Bartoloměj z Roye Vilém z Garlande Enguerrand III. z Coucy Vilém II. des Barres Štěpán Longchamp Girard Scophe Vilém ze Sancerre Petr II. z Courtenay Tomáš z Perche Adam II. z Melunu Ota IV. Brunšvický Vilém Dlouhý meč # Renaud z Boulogne # Ferrand Flanderský # Jindřich Brabantský Arnulf IV. van Oudenaarde Theobald Lotrinský # Vilém Holandský Jindřich III. Limburský Filip II. z Courtenay-Namuru Hugo z Boves
Síla
6 500–7 660 mužů 1 200–1 360 rytířů 300 jízdních seržantů 5 000–6 000 pěších 8 800–9 000 mužů 1 300–1 500 rytířů 7 500 pěších
Ztráty
neznámé 169 padlých rytířů 131 zajatých rytířů 400–700 padlých pěšáků z Brabantska další ztráty těžké pěchoty
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Bouvines se odehrála u flanderské vesnice Bouvines (dnes ve Francii) 27. července 1214.^[1] Vojska francouzského Filipa II. Augusta v ní jasně zvítězila nad vojsky koalice Anglie, Svaté říše římské a Flander. Vzhledem k velké účasti vznešených mužů pocházejících ze severozápadní Evropy se stala bitva opravdu mohutným střetnutím a nelze ji srovnat skoro se žádnou jinou bitvou té doby (nepočítáme-li křížové výpravy).

Bitva potvrdila mocenské změny v západní Evropě, zejména mezi Francií a Anglií. Král Filip tak mohl dokončit sjednocení území francouzského království. Angličtí Plantageneti přišli o podstatnou část svých pevninských držav, někdejší součást anjouovské říše vzniklé v polovině 12. století. Prohra Jana Bezzemka navíc podlomila moc anglického krále a na nátlak svých šlechticů přijal tzv. Magnu chartu. Bitva také vedla k pádu císaře Oty IV. Brunšvického ve prospěch Fridricha II. a k oslabení moci Flander.